Liturgie patriarchy Karla Farského

LITURGIE PATRIARCHY KARLA FARSKÉHO 

Před liturgií je ticho. Po hudební předehře kněz přivítá obec a uvede ji do tématu liturgie. 

I. ÚVODNÍ OBŘADY

Kněz: Milost Pána Ježíše Krista a láska Boží a účastenství Ducha Svatého se všemi vámi!

Obec: I s tebou Hospodin.

Kněz: Blahoslaveno buď, ó Bože, království tvé, v nás a mezi námi po věky věků.

Obec: Bůh v nás a my v Bohu.

Kněz: Bože věčný, rty i srdce naše otevři!

Obec: Neboť duch náš touží povznésti se k tobě v zbožné modlitbě.

Kněz: Upřímně se tobě z hříchů vyznat a vin svých!

Obec: Tobě prosby přednést, chválu vzdát i vroucí dík.

Kněz: Bože dobrý, proto k upřímnosti probuď duše naše!

Obec: Aby duch náš viny prost povznesl se k tobě obětí čistou. 

DOZNÁNÍ HŘÍCHŮ (CONFITEOR)

Chvíle ticha k vnitřní zpovědi. 

Bože, Otče předobrý, tys nás stvořil k obrazu a podobenství svému a proto máme žíti podle svaté vůle tvé a s tebou spolupracovati na tvém díle, Tvůrce všemocný! My však často nedbáme svých povinností a svévolnými činy rušíme zdar tvého tvoření, tobě k necti, bližním svým a sobě na škodu a hanbu. Proto upřímně se přiznáváme k pokleskům a hříchům svým a ze srdce jich litujíce, prosíme tě: odpusť nám a síly poskytni, abychom se k tobě vrátili, byli opět tvými dítkami a se svatou tvou vůlí sjednoceni směli podíl bráti na tvém království.

Kněz: Hospodine, z hloubi srdce litujeme, že provinili jsme se před tebou.

Obec: Odpusť nám a v našem úsilí o nápravu nás posiluj.

Kněz: Prosíme tě, rozjasni již tvář svou nad námi!

Obec: Aby záře lásky tvé a pravdy tvé nám opět zradostnila život náš. 

Kněz: A my s tebou usmířeni s radostí se věnovali dílu svému.

Obec: V síle tvé a s tebou, Hospodine!

 o 1. sloce písně kněz přečte příslušný vstup (introit), verše vyjadřující úvodní myšlenku dne.

TUŽBY (KYRIE)

 Kněz: S myslí mírnou a pokojnou modleme se k Hospodinu!

Obec: Kyrie eleison. 

Kněz: Za mír všech národů, za svornou práci všech církví a vyznání i všech dobrých lidí, a zvláště za pokoj naší vlasti a sjednocení všeho lidstva, modleme se k Hospodinu.

Obec: Gospodi pomiluj. 

Kněz: Abychom všichni své povinnosti k rodinám, obcím, státu i církvi naší každodenně poctivě snažili se konati, modleme se k Hospodinu.

Obec: Smiluj se, Hospodine.        

MODLITBA DNE (KOLEKTA) 

Kněz: Přispěj nám, síly přej a v dobrém zachovej nás, Bože, svou milostí. Pane Bože náš, tvoje moc je nevýslovná a milosti síla nevypravitelná, ty sám podle řádu lásky své shlédni na nás v tomto našem sboru, prokaž i nám štědrou milost svou a po-žehnej dědictví svému.

Kněz přednese příslušnou kolektu a uzavře ji slavozpěvem (doxologií):

Neboť tobě jen náleží veškerá čest i sláva, Otci, Synu, Duchu Svatému, po věky věků.

Obec: A mír a pokoj lidem dobré vůle na zemi. 

2. sloka písně.

II. ZVĚSTOVÁNÍ SLOVA 

Kněz: Rozsviť v našich srdcích, lidumilný Bože, nehynoucí světlo svého božského poznání, abychom v záři tvé svaté pravdy, jak nám ji Kristus zjevil, učili jsme se také Duchem Svatým žít a v citech pro ni něžnou láskou účinně planuli.

Obec: Amen.

PRVNÍ ČTENÍ

Lektor přečte první, obvykle starozákonní čtení, které uzavře slovy: Tolik je slov prvního čtení. Obec odpoví: Amen.

STUPŇOVÉ VERŠE (GRADUALE)

Kantor nebo kněz zazpívá stupňové verše, obvykle ze žalmu.

DRUHÉ ČTENÍ (EPIŠTOLA)

Lektor přečte druhé, novozákonní čtení, obvykle z listu (epištoly), které uzavře slovy: Tolik je slov druhého čtení. Obec odpoví: Amen.

BLAHOSLAVENSTVÍ

a) V době vánoční

Blahoslavení skromní duchem, neboť jejich je království Boží. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni Boha vidět budou. Blahoslavení lidé tiší, neboť oni světem vládnout budou. Dnes radujte se a veselte, neboť v nebi máte odměnu svou.

b) V době postní 

Blahoslavení lkající, neboť oni potěšeni budou. Blaze těm, jimž křivda se děje, neboť jejich  je království Boží. Blaze, jimž svět proto zlořečí, že rozhodli se jíti za Kristem. Dnes radujte se a veselte, neboť v nebi máte odměnu svou.

c) V době velikonoční a svatodušní

Blahoslavení milosrdní, neboť oni také milosrdenství dojdou. Blaze těm, kdo žízní po pravdě, neboť jejich touha přec bude ukojena. Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni jistě dětmi Božími již jsou. Proto radujte se a těšte, neboť nebe v duši vaší bude odměnou.

EVANGELIUM (obec povstane)

Kněz: Slovo Boží!

Obec: Zbožně je vyslechněme!

Kněz: Pokoj všem.

Obec: I duchu tvému. 

Kněz: Stať svatého evangelia podle sepsání Matoušova / Markova / Lukášova / Janova.  

Obec: Sláva Bohu v Kristu.

Po evangeliu obec odpoví: Za tvé slovo, Bože, dík. (obec usedne)

KÁZÁNÍ (HOMILIE)

Chvíle ticha.

VYZNÁNÍ VÍRY

a) Nicejsko-cařihradské krédo

Věřím v jednoho Boha, Otce Všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. I v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, ne stvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha Svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Piláta Pontského byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písem. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha Svatého, Pána a Dárce života, který z Otce vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván          a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen. 

b) Velké krédo Církve československé husitské 

Věříme v Boha jednoho, Ducha věčného a Tvůrce všeho, Otce Ježíše Krista i Otce našeho jenž od věčnosti vládne královstvím duší našich. Věříme v Ježíše Krista, Syna Božího, Světlo ze Světla, Život ze Života, jenž od Otce přišel, životem svým zlo světa i smrti přemohl, aby nám získal království Boží věčné. Věříme v Ducha Božího, jenž od věčnosti do věčnosti vše oživuje, v Ježíši Kristu se zjevil, skrze proroky a otce naše mluvil a v nás chce přebývat. Věříme v život věčný, Dobra, Pravdy a Krásy tak, jako jsme přesvědčeni o smrti zla i zlých. Věříme, že Otec nebeský nás proto stvořil, abychom Ducha Božího v sobě majíce, šťastni byli, život Pravdy žili, Pravdy Boží hájiti se nebáli a života věčného tak jistě dosáhli. Tak staň se!

c) Malé krédo Církve československé husitské 

Věříme v Boha, který jako věčná Pravda a Láska je Tvůrcem všeho. Věříme, že Bůh v Ježíši Kristu, Synu svém Nejmilejším, sebe nám zjevuje a skrze Ducha Kristova k sobě nás vede. Věříme v život dokonalý, který zde na zemi se začíná a v Bohu své naplnění má.

Během 3. sloky písně kněz připraví oltář ke slavení eucharistie (svátosti Večeře Páně). 

III. SLAVENÍ EUCHARISTIE 

OBĚTOVÁNÍ (OFERTORIUM)

Kněz přečte příslušnou antifonu k obětování a zazpívá responsorium:

Kněz: V míru a pokoji podejme srdce svá Bohu v oběť svatou!

Obec: Na usmířenou a v oběť chvály!

Kněz pozdvihne chléb a kalich s vínem a přednese následující modlitbu (tzv. sekretu):

Kněz: Všemohoucí Bože, věčný Dárce života, tobě podáváme z ušlechtilých darů země a svého díla tuto oběť, a uznáváme, že jen z tvé vůle žijeme a z tvého života se živíme, jak v nás to poznání obnovil tvůj Syn Ježíš Kristus, jehož milost nechť v účastenství tvého Ducha se všemi je námi po věky věků.

Obec: Amen. 

EUCHARISTICKÁ (DĚKOVNÁ) MODLITBA – ZPŘÍTOMNĚNÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA 

Chvalozpěv 

Kněz: Vzhůru srdce!

Obec: Zvedněme k Hospodinu.

Kněz: Píseň díků pějme Hospodinu, Bohu svému!

Obec: Důstojné a správné jest.

Kněz přednese příslušný chvalozpěv – prefaci (předmluvu eucharistické modlitby) – završený andělským hymnem z vidění proroka Izajáše:

Všichni: Svatý, Svatý, Svatý’s, Hospodine zástupů. Plná jsou nebesa i všecka země tvé slávy. Sláva ti na výsostech! Ale požehnaný též, jenž přichází tu k nám tvým jménem. Sláva ti, sláva ti na výsostech! 

Kánon 

Kněz: Poněvadž je při nás tvé veliké milosrdenství, že jsi nás pro sebe, Bože, stvořil, skrze Krista vykoupil a Duchem své milosti osvítil k spasení a každodenně nás živíš a opatruješ, za to všechno tobě, Otče dobrý, z vděčných srdcí děkujeme a prosíme: v čemkoli někdo tvou milost potřebuje a k tobě se utíká, ať není zahanben!

a) Modlitby za obecné blaho (jen o velkých svátcích)

Pomoz, Hospodine, církvi naší. Chraň nás všech marných snah a propůjči nám ducha jednoty a svornosti. Osvícenou mysl dopřej, Bože Osvětiteli, všem duchovním a učitelům, aby ve svém poznání i v mravech sami pečliví, vedli svěřené duše vždy k tobě v pravé zbožnosti. Vševládný Bože, svou mocnou milostí stůj při všech, jimž je svěřena péče o blaho veřejné. Dobrou vůli přej jim každému a poctivou lásku k zákonu tvému. Světlem své pravdy a práva osviť naše zákonodárce, aby stále dobro národa a obzvlášť povznesení utištěných měli na zřeteli, slabým pomáhali, vlivu mocnějších se nepoddávali a zlému moudře se snažili čelit. Nám pak uděl ducha nezištné-ho, abychom své společné osudy tobě svěřovali, svým bližním obětavě sloužili, a tak následovali našeho Pána Ježíše Krista.

b) Modlitby za pomoc v soukromých potřebách (pravidelně vyjma velké svátky)

Žehnej, Bože silný, pilné práci všech, kdo denní chléb sobě a svým rodinám poctivě snaží se opatřit. Nechť mají k práci sílu i radost. A jelikož sám tvůrčím zákonem své vůle vesmír vytváříš, nechej práci nalézti i nezaměstnanému, aby mohl pracovati na svém díle zas. A těm, kdo nevinně trpí hladem a bídou, dej nalézt chleba. Těm pak, kteří vezdejšími statky požehnáni jsou, srdce otevři a probuď k přející sdílnosti. Bože dobrý! Pomoz všem ubohým! Zarmoucené potěš! Znaveným a zemdleným dej odpočinutí! Trpícím přej mysl hrdinskou! Utlačeným dopřej svobodu! Ochranu a záštitu vzbuď vdovám a sirotkům! Slabým síly dodej v boji proti svodům násilí a zloby! A to všechno naše vezdejší utrpení ať posvěceno stejným údělem Ježíše Krista, našeho Pána, vzbudí v nás všech něžný ohlas soucitu a lásky a jako oběť tobě milá svolá tvou milost na nás! K tomu nám každému a všem našim bratřím a sestrám, ale i těm, kdo nám nejsou přízniví, přej hojnost světla své svaté pravdy a vůli ušlechtilou, abychom tak všichni v míru a bezpečí, v práci  i v bolestech, jedno byli a v jedno cítili, všichni s tebou a ty s námi, tak jako jsi byl s naším Pánem Ježíšem Kristem.

Ustanovení Večeře Páně (obec povstane)

Jenž usedl s apoštoly svými naposled a své dílo lidstvu zpřítomniti chtěl pro věky budoucí: Vzal chléb do svých svatých rukou, díky činil zaň, lámal a rozdával jim jej: „Vezměte a jezte z něho všichni. Toto jest mé tělo, které dává se za vás.“

Tak i kalich s vínem po večeři vzal, aby ukázal nám smysl životního utrpení a v srdce vštípil přesvědčení, že má člověk jeden druhému se obětovati a píti z kalicha života sladké i trpké, příjemné i odporné. Požehnal a dal jim z něho pít: „Tento kalich jest ta nová smlouva v krvi mé, která vylévá se za vás. To čiňte na mou památku!“

Obec: Amen. Kdekoli shromáždí se dva nebo tři ve jménu mém, tam já, tam já jsem vprostřed nich!

Kněz: Kristus vprostřed nás!

Obec: S námi jest a povždy bude!

Chvíle ticha. 4. sloka písně (obec usedne). 

Prosby o Ducha Svatého (Epikléze) 

Kněz: Prosíme tě, Bože: tak, jako jsi učedníkům Ježíšovým v oné slavné chvíli seslal svého Ducha, jak on jim slíbil, obnov stejným Duchem týž svatý oheň v našich srdcích. Ať týž oživující Duch pravdy pronikne k našim duším, posvětí nás a sjednotí s tebou, Otcem věčným, skrze téhož Krista, našeho Pána, tímto chlebem  a v tomto kalichu vína, abychom již nebyli my, ale on sám v nás a mezi námi jako mezi apoštoly v oné večeři poslední, když se rozhodoval pro největší dílo bolesti a v oběť vynaložil celou sílu duše, co jí v Synu člověka bylo utajeno, aby za naše hříchy zadost učinil svou obětí čistou, slavnou, neposkvrněnou, a zlému konec.

Vzpomínka na zesnulé 

Jeho oběť i dílo si připomínáme a pamatujeme také na ty, kdo sjednoceni s ním již ve svém životě, ve znamení víry předešli nás na věčnost: jmenovitě (bratra / sestru N.) mučedníky, vyznavače, apoštoly svaté pravdy a všechny dobré duše i s Ježíšovou svatou matkou, abychom se zděděnou hřivnou jejich životního díla věrně hospodařili a šťastně rozmnoženou odkázali věkům budoucím. Jim pak a všem věrným zesnulým odpočinutí lehké dopřej, Pane, a tvé světlo věčné nechť jim jasně plane!

Závěr kánonu  

A tak odevzdáváme tobě, lidumilný Bože, veškeré své starosti i strasti. Se všemi tvory po celé zemi, jež k tobě sténají a neustále k novému životu pracují, taktéž i my, kteří v sobě máme prvotiny darů tvého Ducha, svou naději máme vykoupenu z vášní a bolestí ke svobodě a slávě tvých dětí.

MODLITBA PÁNĚ (obec povstane)

Kněz: Vyslyš nás, nebeský Otče, avšak nikoli pro naši hodnost, které v nás není, nýbrž pro zásluhy Ježíše Krista, našeho Pána, z jehož příkazu k tobě voláme:

Všichni: Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé! Přijď království tvé! Buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi! Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Neboť tvé jest království i moc i sláva navěky. Amen. 

LÁMÁNÍ CHLEBA 

Kněz (pozdvihuje hostii): Chléb živý z nebe!

Obec: Dal´s nám v Ježíši, Kristu Pánu našem.

Kněz: K slávě své a k naší spáse (láme hostii). Láme se nám přepamátný ten chléb vezdejší, Boží dar jen dětem Božím daný, stále přijímán a neubývající nikdy, ale posvěcení dávající těm, kdo přijímají jej. Pokoj Páně povždy s vámi!

Obec: I s duchem tvým!                                                   

Lidé si navzájem podají ruce se slovy: Pokoj tobě, sestro / bratře.

SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ (COMMUNIO) 

Kněz: Vyslyš nás, Pane Ježíši Kriste, z trůnu své věčné slávy, a přijď a posvěť nás! Sám nás učiň hodny přijmout přečisté tajemství chleba a kalicha v účastenství s tebou. Věříme a vyznáváme, že ty jsi vpravdě Syn Boží, jenž spásu a blaho jsi zjednal nám hříšným. Věříme, že v tomto tajemství zpřítomňuješ se nám, abychom přebývali v tobě a ty v nás, a tak abychom byli dcerami a syny Božími s tebou, Synem Božím Nejmilejším. Proto modlíme se, nechť oproštěni jsme již od svých vin a čistí. Tobě odevzdáváme celou svou bytost – a tebou Bohu. Účastnými své tajemné večeře nás učiň tak, jako jsi pohostil oněch jedenáct věrných apoštolů. A nechť žádnému z nás není políbení tvých svatých tajemství k duchovní zkáze, nýbrž k radosti a blahu.

Všichni: Pane, nejsme hodni, abys vešel k nám, ale řekni jenom slovo a uzdraveny budou duše naše. (3x)

Kněz: Vy, kdo opravdu a vážně litujete svých hříchů, jste v lásce usmířeni s každým svým bližním a toužíte vést nový život, podle řádu Božích přikázání cestou práva a pravdy, přistupte plni víry v milost Pána Krista, jenž vám volá vstříc: „Pojďte  ke mně všichni, kdokoliv se lopotíte a jste obtíženi, a já vám dám odpočinout.“ V úctě a s důvěrou přistupte!

Obec: Požehnaný, jenž přichází k nám jménem Páně. Hospodin v něm sám tu zjevuje se nám.

Kněz podává svátost se slovy: Bůh s tebou v Kristu, sestro / bratře.

Přijímání doprovází hudební mezihra. Kněz přijímá poté, co posloužil věřícím.

PO PŘIJÍMÁNÍ (POSTCOMMUNIO)

Kněz: Hle, dotkl se mých úst! Kéž ode mne odstoupí má nepravost a mé hříchy nechť jsou zahlazeny! Skvěj se, Jeruzaléme, a jásej, Sióne, že sláva Hospodina, tvého Boha, vzešla nad tebou! Neboť tvůj slavný Král tě navštívil, náš čistý Beránek přišel k tobě. Nechť kraluje!

Obec: Jsme živi, avšak již ne my – žije v nás Kristus. Amen.

5. sloka písně (obec usedne).

Kněz přednese příslušnou antifonu k přijímání a modlitbu po přijímání. Obec odpoví: Amen.

POŽEHNÁNÍ (obec povstane)

Kněz: Pán s vámi!

Obec: I s duchem tvým!

Kněz: Požehnání všemohoucího Boha Otce a mír Ježíše Krista i milost Ducha Svatého nechť sestoupí na nás a zůstane nám i budoucím.

Obec: Po věky věků.                                                         

(obec usedne)

Kněz vyřídí sborová oznámení a vhodnými slovy obec propustí. Poté  závěrečná píseň nebo hudební dohra.

Liturgie v PDF

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *