Břetislav Bělunek

Břetislav Bělunek - foto1ŽIVOTOPIS BRATRA FARÁŘE BŘETISLAVA BĚLUNKA POHLEDEM JEHO DCERY ZUZANY KALENSKÉ, FARÁŘKY V TACHOVĚ

Můj tatínek se narodil 30. října 1948 v Olomouci v soukromém sanatoriu, jak vždy zdůrazňovala naše babička. Víme ještě o jednom rodinném příteli, který se narodil na stejném místě.

V Olomouci také navštěvoval základní školu na Mořickém náměstí. Poté nastoupil na odborné učiliště lesnické v Karlově – Malé Morávce na severní Moravě, kam nás o prázdninách brával a ukazoval nám ta místa. Zážitky, které se k této etapě jeho života vztahují, byly jistě velmi intenzivní, ne vždy dobré a pro nás až nepředstavitelné, jakým způsobem se v šedesátých letech jednalo s mladými lidmi a kolik povinností museli mít, o režimu ani nemluvě.

V letech 1965 až 1969 studoval Střední průmyslovou školu dřevařskou v Hranicích na Moravě. To bylo zřejmě daleko lepší prostředí, odkud pramení přátelství trvající až doposud. Tam se setkal s bratrem farářem Karlem Čepkem a na privátu bydlel u varhaníka husitské církve bratra Haši. Obě tato setkání silně ovlivnila jeho budoucí rozhodnutí pro studium na Husově bohoslovecké fakultě v Praze.

Po maturitě se rozhodl studovat teologii. Na doby studií má hezké vzpomínky. Nejvíce vzpomíná na patriarchu Nováka, který byl člověk vzdělaný a zároveň laskavý a moudrý. Z dob kolejních se tradují i mnohé veselé historky, v nichž hrál hlavní roli. Vysokoškolská studia využili mí rodiče i k návštěvě mnoha kulturních akcí, které se v Praze konaly.

Po ukončení studia byl 5. srpna 1973 vysvěcen na kněze v Tachově, což bylo jeho první působiště.

28. 12 .1973 se oženil s naší maminkou Vladimírou Baudyšovou. Proto také šel sloužit do Plzeňské diecéze, a nikoli do Olomoucké.

Následuje stěhování do Mariánských Lázní, kde začínají žít ve velmi spartánských podmínkách. Když nám vypráví, jaké byly jejich začátky, v jakém stavu faru zdědili, je zřejmé, že vydrželi oba dost. Kdyby své povolání skutečně nebrali jako poslání, těžko by v hluboké totalitě zvládli tolik dobrého.

V Tachově tatínek působil do roku 1978. Pak se stal farářem v Sokolově, kde sloužil do roku 2004. Od roku 1989 až dosud působí jako farář v Chebu.

Během své duchovenské služby pracoval s mládeží, vedl spolu s maminkou mnoho let dětské tábory nejen v Železné Rudě.

Tatínek má encyklopedické znalosti, což je dáno asi tím, že je jediný člověk, o kterém vím a mohu dosvědčit, že čte encyklopedie od A do Z. A co víc, on si to ještě pamatuje.

Má rád přírodu, zná snad všechny stromy a pozná je nejen podle listů, ale i podle struktury dřeva. Během svého života sbíral snad vše. Jeden čas sbíral historické hrnečky, šálky, formy na bábovky. Knih má doma tolik, že jsou opravdu všude a on je všechny také četl. Zabývá se filozofií, teologií, etikou, všemi humanitními vědami. Ví mnohé o hudbě, literatuře, o umění, o řezbářství, o historii nejen naší země, ale i mnoha jiných, zvlášť má rád dějiny Keltů, Anglie a Skotska. Během života byl členem amatérských malířů, zpíval ve sboru, hrál golf, zabýval se myslivostí (teoreticky) a pokud mu to finance, zdraví a čas dovolí, rád cestuje. Nejhezčí vzpomínky má na návštěvu Skotska, Irska a Anglie.

Z těchto jeho zálib vyplývá skutečnost, že rád a bez velkých okolků připraví téměř jakoukoli výstavu na jakékoli téma (kromě militarií). A mnoho exponátů najde na své půdě…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *